Václav Rodek – Diplopie
UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.
2. listopadu 2022 – 28. února 2023
Dům knihy PORTAL, Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště
Vernisáž: 2. listopadu 2022 v 17:30
Kolekce instalovaná v Café Portal nese název Diplopie, jinak řečeno dvojité vidění. V lékařské terminologii tento termín označuje současné vidění dvou obrazů jednoho předmětu najednou. Obraz může být posunut do stran horizontálně, vertikálně, úhlopříčně, eventuálně může být rotován. V rámci práce Václava Rodka je však pojem diplopie nutné chápat ve výtvarném smyslu, jako dvojí nazírání na stejný problém – figuru. Lidská postava, její zachycení a transformace jsou základními stavebními kameny pláten instalovaných v Café Portal. Jádro výstavního souboru tvoří obrazy z cyklu Černoduše, který Václav Rodek vytvořil v poslední době. Jedná se převážně o černé figurální obrazy, kompozice, které podávají napjaté a ambivalentní scény. Na plátnech je většinou zachycena dvojice postav ve vyhrocené situaci. Vztah zobrazovaných figur si lze jen těžko vysvětlit. Autor totiž nechává diváku prostor pro vytvoření příběhu, který je zobrazen na formátu obrazu. Při pohledu na jednotlivá díla i na celek prezentovaného cyklu nevnímáme konkrétní postavy, vidíme spíše siluety či spíše (své) stíny. Celou kolekci lze tedy číst jako sebepozorování, jako ponor do lidského vědomí. Postavy pak v takovém případě symbolizují nejen vzpomínky, ale i nejrůznější psychické stavy, atmosféru a z toho odvozené jednání. Jan Čejka o cyklu Černoduše napsal: „Jen co odešla láska, v místnosti se objevila postava černá jako stín, rozprostřela se od stěny ke stěně a způsobila, že každý v místnosti pocítil tíseň. Jmenovala se Černoduše a i když každý dělal, že je mu cizí, opak byl pravdou. Všem byla důvěrně známá.“
Černoduše jsou v instalované kolekci doplněny obrazy z cyklu Amorfy a Demorfy. Díla jsou výsledkem autorových pokusů nalézt abstrahované formy při práci s figurou. Jak sám uvádí, v této cestě se pro něj stal důležitý moment transformace, neboli abstraktní obrat, kde se konkrétní mění v malířské a vrací se zpět do malovaného prostoru. Jedná se v podstatě o deformovanou hmotu bez konkrétních konstrukčních prvků výtvarného zpodobení. Amorfy jsou východiskem pro Demorfy přejímající řecký význam slova ve smyslu „beztvarý“ a vycházející z významu biologického termínu morfologie, tedy sledování vnější stavby organismů. Jsou znejistěny vynecháním nebo deformací vnitřní tvarové informace. Tím jsou výtvarně transformovány do abstrahované polohy. Výstava v Café Portal si klade za cíl představit veřejnosti alespoň dvě polohy tvorby Václava Rodka. Kontrast mezi figurálním a abstraktním pojetím výtvarné formy však má společné východisko, kterým je zájem o lidskou postavu a hledání možností zachycení jejího vnitřního uspořádání i duševního rozpoložení.
Václav Rodek (*1976) žije a pracuje v Lískovci u Frýdku Místku a Ostravě. V letech 2003 – 2008 studoval v ateliéru malby I. u profesora Daniela Balabána, který patří mezi přední představitele klasického malířství. Výtvarné školení následně prohloubil na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde získal doktorský titul. Od roku 2008 působí jako asistent v ateliéru malby I. Fakulty umění Ostravské univerzity. Malířské dílo Václava Rodka disponuje širokým spektrem výrazových poloh. Autor se pohybuje mezi kresbou a malbou, mezi prostorem a plochou, mezi figurou a abstrakcí nebo mezi srozumitelnou zářivostí barevných tónů a meditativním tichem do sebe se vpíjejících lomených valérů. Václav Rodek svou cestu komentuje jako komplikovaný organismus ani náhodou nepředstírající intuitivní a spontánní obraz jsoucna uskutečňovaného. Témata jednotlivých obrazů a obrazových sérií mají vazbu na neverbální i verbální prostředky. Malíř Rodek se zabývá narativním příběhem a jeho převedením do obrazu, uvedením do výtvarného kontextu či následnou zpětnou recyklací. Klasickou malířskou techniku často doplňuje netradičními materiály (dřevěné dýhy, napouštěcí mořidla, laky, oleje, vosky), které ve vztahu k malbě nesou požadovanou informaci a estetickou hodnotu.
S použitím textů Jana Čejky a Tomáše Koudely , Martin Dvořák, kurátor výstavy.
Zveřejněno / aktualizováno: 02. 11. 2022
